Dnes je jen málo povolání, která se obejdou bez práce na počítači. Kdo pracujete celý den u monitoru počítače, dáte mi za pravdu, že Vaše oči z toho nejsou nadšené a neplesají radostí. Po dlouhém dni u počítače možná vypadáte jako Goa’uld. Stále více lidí trpí syndromem počítačového vidění. Je tedy nejvyšší čas osvojit si zásady oční hygieny.
Počítače a další digitální přístroje samy o sobě však tolik nebezpečné pro náš zrak nejsou, používáme-li je rozumně a hlavně ne dlouhodobě. A to je právě ten problém. Maximální doba strávená před monitorem počítače by neměla přesáhnout tři hodiny, pak už začíná jít do tuhého.
Proč je práce na počítači pro oči namáhavá?
Důvodů je mnoho, pojmenujme ty nejzávažnější.
- Přetížení očí prací na blízkou vzdálenost. Na to naše oči vůbec nejsou stavěné. Pro ně je přirozený pravý opak – dívat se do dálky a nadto v dálce ještě vyhledávat detaily. Dlouhodobé zaostřování na blízkou vzdálenost přetěžuje svaly, které udržují oční čočku ve vyklenutém postavení.
- Nedostatečná frekvence mrkání. Když se soustředíme, zapomínáme mrkat, což je velká chyba, protože mrkání má naprosto zásadní vliv na zdraví očí! Správně bychom měli mrkat 15 – 30x za minutu. Ale schválně to zkuste kolegovi spočítat. Když se soustředíme, mrkáme tak 2 – 5x za minutu, což je zoufale málo.
- Nedostatečné dýchání. K tomu, aby náš zrak dobře fungoval, spotřebuje náš mozek 40% vdechovaného kyslíku. To je hodně! Díky dostatečnému okysličení a prokrvení se uvolní oční okolí, obličej i svaly krku, kde se hodně hromadí napětí. Dýchání by mělo být pravidelné a hluboké, ale kdy během dne věnujeme pozornost svému dechu, že?
- Nedostatek pohybu očí. Pro oči je přirozený soustavný pohyb, ale před monitorem se pohybují jen minimálně. Brzo se tak unaví. Asi jako bychom posilovali s těžkou činkou, ale v rozsahu pouhých několika centimetrů nahoru a dolů. Ještě horší je, pokud již nosíme dioptrické brýle, které oční pohyb omezují ještě více.
- Stále stejná vzdálenost od monitoru. To je pro oči další naprosto nepřirozený jev. Co nejčastěji přeostřujte pohled do dálky. Zkuste občas také popojet židlí dozadu.
- Přetěžování centrálního vidění, konkrétně fotoreceptorů, které se nazývají čípky a zajišťují detailní a barevné vidění. Naopak druhý druh receptorů na sítnici, tyčinky, necháváme zahálet. Ty nám zajišťují periferní vidění a pohyb ve tmě a v šeru.
- Ztráta periferního vidění. Při soustředné práci přestáváme vnímat periferii, veškerou naši pozornost pohltí monitor počítače. Ale náš zrak se skládá jak z centrálního tak periferního vidění. Oslabíme-li jednu část, projeví se to na zraku jako celku.
- Velmi často pracujeme pod umělým osvětlením, zhusta v ostrém světle zářivek. Navíc z monitoru neustále proudí modré světlo. Náš organismus je přímo přehlcen umělým světlem a odnášíme to mnohdy problémy s nespavostí a narušením cirkadiánního rytmu vůbec. Pamatujte, prosím, na to, že 90 minut před spaním bychom se už měli vyhýbat digitálním přístrojům.
Seznam by byl ještě delší, tomuto tématu se budu věnovat v dalších článcích.
Teď možná tak trochu vyděšení říkáte: „Ale co s tím?“.
Co vašim očím okamžitě pomůže, jsou tři věci:
- Dýchat – vědomě a hluboce, osvojte si břišní dýchání
- Mrkat – rychle a bez úsilí, pamatujte na zdravou hodnotu 15 – 30 mrknutí za minutu
- Podívat se do dálky – co nejčastěji, tím na kratičkou chvíli uvolníte svaly, které udržují oční čočku ve vyklenutém postavení, při pohledu do dálky se uvolní
Tyto tři pokyny si napište na lísteček a ten si přilepte do horního rohu monitoru. Kdykoli se na něj podíváte, automaticky uděláte, co je na něm napsáno. Prosté, ale účinné.
Více o vlivu digitálních přístrojů na náš zrak a především návodu na to, jak si ho zachovat zdravý, se dočtete v eBooku, který pro vás připravuji.
